Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Metličkové křečové žíly, metličkové varixy nebo jen zkráceně metličky jsou křečové žíly o nejmenším průsvitu (0,1–2 mm). Z lékařského hlediska jsou nevýznamné, ale mohou být kosmeticky rušivé. Odborný název pro metličkové křečové žíly je mikrovarixy.

Primární křečové žíly neboli primární varixy jsou nejčastější formou křečových žil (asi 70 % případů). Příčinou vzniku primárních křečových žil je vrozená slabost žilní stěny. Jsou způsobeny městnáním krve v žilách, změnami žilních stěn a špatnou funkcí žilních chlopní v povrchovém žilním systému. Rizikovými faktory pro vznik křečových žil jsou kromě dědičné predispozice, pohlaví, těhotenství a hormonálních vlivů (např. hormonální substituční léčba nebo antikoncepce), především věk, obezita, práce vyžadující dlouhodobé sezení nebo stání, nedostatek pohybu, strava s nízkým obsahem vlákniny a příliš těsný oděv (kalhoty a punčochy). Viz také sekundární křečové žíly.

Sekundární křečové žíly neboli sekundární varixy jsou křečové žíly, které vznikají v důsledku ucpání (trombózy) hlubokých žil. Pokud hluboký žilní systém již neodvádí krev správně, zvyšuje se tlak v žíle, rozšiřují se její stěny a krev proudí špatným směrem. V povrchovém žilním systému se zvyšuje tlak, což vede k válcovitému nebo pytlovitému rozšíření povrchových žil a vytváří se typický vzhled klikatých a rozšířených křečových žil. Viz také primární křečové žíly.

Křečové žíly, žilní městky neboli varixy jsou rozšířené žíly, které vznikají jako následek dlouhodobého přetěžování žíly nadměrným hydrostatickým tlakem krve. Na procesu se může se podílet i oslabení žilní stěny, která ochabuje, žíla se rozšiřuje a dochází k poškozování žilních chlopní, odpovědných za návrat krve k srdci. Výsledkem je zhoršený odtok krve z žíly. Nejčastěji se tvoří varixy na dolních končetinách, v oblasti pánve, ale také např. v oblasti jícnu (tzv. jícnové varixy).

Křeče jsou vůlí neovlivnitelné bolestivé stahy jednoho nebo více svalů. Existuje řada různých příčin vzniku křečí: těmi nejčastějšími jsou únava (při prakticky jakékoli déletrvající sportovní činnosti) nebo elektrolytová nerovnováha (například užívání diuretik někdy může vyvolat křeče v lýtkách). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz křeče.

Febrilní křeče jsou křeče vyskytující se nejčastějí u dětí ve věku od 6 měsíců do 6 let, které obvykle trvají několik sekund až minut a jsou doprovázeny prudkým vzrůstem tělesné teploty (přesahující 38 °C, tzn. horečkou). Febrilní křeče mají obvykle velmi dobrou prognózu a nezanechají na dítěti žádné následky. Komplikované febrilní křeče (zejména záchvaty trvající déle než 15 minut, případně opakované záchvaty během 24 hodin) by však vždy měl odborně posoudit lékař. Viz také horečka (febrilie), křeče.

Křeče z horka (angl. heat cramps) se mohou vyskytnout, pokud je člověk vystaven vysoké teplotě okolního prostředí. Jedná o důsledek nadměrných ztrát vody a iontů kůží (pocením). Křeče z horka se vyskytují obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou se objevit v souvislosti s namáhavou činností. V případě křečí z horka ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře. Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře; další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z horka. Viz také křeče, vyčerpání z horka, úpal, úžeh.

Žilní městky je jiný název pro křečové žíly.

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je postižení žilního systému, které se projevuje příznaky, které ovlivňují kvalitu života a často vyžadují lékařské vyšetření. Nejčastější formou onemocnění žil dolních končetin jsou křečové žíly (varixy). Mohou být provázeny otoky a kožními změnami. Bolesti dolních končetin, pocit napětí a tíhy v končetině, poruchy čití a noční křeče patří mezi typické obtíže, které se mohou vyskytnout i u pacientů bez viditelných změn. Onemocnění je častější u žen. Doporučena jsou režimová opatření, kompresivní léčba a léky na podporu žil. U pacientů s chronickými otoky a u těch, u kterých je plánována operace křečových žil, je nezbytné provést vyšetření duplexní sonografií.